Souzním s tímto tvrzením, které používá i Jaroslav Dušek. Každý duchovní mistr ti řekne:

„Nemohu tě nic naučit, mohu tě pouze odnaučit...nic ti nemohu dát, vše už máš v sobě. „

Jmenuji se Jitka a mé duchovní jméno je Goelin. Má osobní cesta transformace začala v roce 2011 sledem rychle po sobě jdoucích, velice náročných, životních událostí, které mě krutě a nevybíravě vytáhli z letargie, slepoty a hluchoty, ve které jsem v té době zcela nevědomky žila. A to poté co mě nejprve nechali padnout na samotné dno. Přesto, že šlo o obrovské rány (tenkrát bych řekla) „osudu“ a ještě dlouho poté jsem se potýkala s rolí tzv. oběti, jsem dnes za vše z toho vděčná. Za rány, které mne probraly z hypnózy a za dno, od kterého jsem se mohla následně odrazit. Od té doby jsem ušla nesmírně velký kus této mé cesty a udělala mnoho kroků vnitřní proměny, které mne stále více přibližují ke stavu vnitřní pravdy, klidu a hlavně svobody.

Zjištění, že podoba a kvalita mého života a vztahů je prakticky výhradně mou vlastní odpovědností bylo zároveň strašidelné, ale také uklidňující a opojné a přineslo sebou vnitřní i vnější svobodu a poznání mého pravého „já“. Šly dolů masky a role a uvolnily místo něčemu novému a skutečnému.

Začala jsem postupně krůček po krůčku směřovat tam, kam mě vedlo srdce a přestala jsem plnit pouhá cizí i má vlastní očekávání. Zlomovým bylo objevení tantry a východních filozofií a poté už vše šlo ráz na ráz a rychle se nabalovalo. Přišel šamanismus, reiki, wicca, tarot, druidství a Jungova hlubinná psychologie a přinesli sebou i postupné významné změny v mém životě, vztazích a všeobecně v chápání světa, života a jeho smyslu.

Průběžně, s tím jak věci přicházely, přicházelo i rozpomínání se na věci dávno známé a následně ztracené v hlubinách lidského zapomnění a znovuobjevování dávných darů, síly a moudrosti našich předků. Jak už jsem zmínila, ne vždy to bylo úplně příjemné a snadné, někdy pro mne až strašidelné a zprvu jsem se všemu s velkými rozpaky bránila. Nechtěla jsem vybočovat a působit na své okolí „nenormálně“, ale postupně se ukázalo, že tohle si člověk nevolí sám, ale že tohle si volí člověka. Přijala jsem skutečnost, že tu mám nějaký svůj úkol a s láskou jsem ho uvítala.

Dlouho jsem otálela, ale nakonec jsem výzvu přijala a dnes jsem Já i laskavý chrám péče a inspirace - salón „Masáže Fénix“ tady….tady a teď pro vás. Abych všem, kdo jsou také připraveni a odhodláni převzít zodpovědnost za svůj život, zdraví a vztahy a uchopit je do vlastních rukou, pomohla najít jejich cestu, jejich směr a jejich pravdivé „já“.